Znalosti a intelektuální kapitál – strategicky velice důležitý zdroj, do kterého se vyplatí investovat a rozvíjet ho. V dnešní době se na něj klade stále větší a větší důraz.

Itelektuální kapitál je “komplex nehmotného vlastnictví znalostí, dovedností, postupů, procesů, aplikovaných zkušeností, technologií užívaných v organizaci, vztahu se zákazníky, profesních a profesionálních dovedností, které vytvářejí další hodnotu a konkurenční výhodu firmy na trhu.” (Rohrich,M.: K čemu je dobrý Intellectual Capital, Knowledge Management a emoční inteligence ? Deloitte, WS 15.9.2004)

Znalostní management je prostředkem, který hledá všechny cesty, jak vědomosti využívat lépe. Přínosy a investování do znalostního managementu a intelektuálního kapitálu bývají pro podnik rozsáhlé.  Proto je dobré, aby se kompetentní oddělení ve společnosti věnovali konzistentnímu měření a evidenci.

Zaznamenávání a měření znalostí není nic nového a je to dlouhodobý cíl všech moderních firem. V dnešní době jsou data a výkazy o aktivitách zaměstnanců zaznamenávány do různých programů a aplikací a dále zpracovávány a archivovány pro další využití. Součástí můžou být i video nebo audio záznamy, apod. Organizace pak data analyzuje a zabývá se tím, jak tyto informace co nejlépe využít ve svůj prospěch.

Význační eknomové, jak například Roos J. a Roos G. jsou zastánci názoru, že intelektuální kapitál  a finanční kapitál tvoří tržní hodnotu organizace.

Velkým problémem tohoto tématu je, že klasickému  účetnictví chybí nástroj jak vyjádřit hodnotu znalosti. Evidence explicitních znalostí je do určité míry možná, protože se dají evidovat, jako například registrační známky, licence atd.

Uvedené znalosti jsou součástí nehmotných aktiv a jsou účtovány na základě nákladu na jejich zakoupení. Ta pravá hodnota však může být jiná.

Mnoho odborníků se pokoušelo nějakým způsobem alespoň nastínit a vypočítat hodnotu intelektuálního kapitálu. Jedním z nich byl James Tobin:

Tobinův poměrový ukazatel intelektuálního kapitálu organizace — Q. Je pojmenován po Jamesovi Tobinovi z Yalské univerzity (1969) [1].  Obvykle se počítá mezi tržní a účetní   hodnotou organizace.

Q = tržní hodnota aktiva / účetní hodnota aktiva (náklady na nahrazení aktiva)

Ukazuje znalostní vyspělost organizace. Vysokých hodnot dosahují farmaceutické a softwarové  firmy. Dále jej je možné použít k hohodnocení trhu jako celku.

Vzorec je potom  q  =  tržní hodnota celého trhu  / společná účetní hodnota

Nevýhodou je údaj tržní hodnota, která má často snahu být uměle ovlivňována.

Pokud je Tobinův poměrový ukazatel intelektuálního kapitálu vyšší než jedna, potom je tržní hodnota vyšší než je účetní hodnota aktiv. Toto ukazuje, že tržní hodnota odráží také některá nezměřená, neuvedená aktiva společnosti. Vysoký Tobinův poměrový ukazatel povzbuzuje  organizace k tomu, aby investovaly více do kapitálu protože jejich hodnota je vyšší, než za ni  organizace sama dala. Tolik teorie.

Teorií, odborné literatury, manuálů, brožurek a vzorečků je mnoho. Máme za to, že je důležité se v oblasti znalostního managementu stále vzdělávat, ale důležitější je praxe.

Před tím, než se rozhodnete pro nějakou variantu měření, ať už software, aplikaci, nebo svoji interní metodu, zkuste náš balík KM nástrojů Tacit Minds.  Naše služby Vás vždy posunou o krok blíž, k uskutečnění Vašich záměrů.

 /1/        Tobin J. :A general equilibrium approach to monetary theory, Journal of money, Credit and banking, 1. 1996

Menu
×